Třetí den našeho týdnu v Londýně jsme strávili v přímořském městě Brighton. Ono město mě okouzlilo svou krásou již před odjezdem do Anglie, avšak když jsem měla možnost projít se po typickém Brighton Pier, nebo nádhernými, malinkatými uličkami Lanes zamilovala jsem si městečko ještě více. Dalo by se říct, že Brighton a Londýn jsou naprosto rozdílná města, přesto však podobná. Londýn mi přijde hektický, na každém rohu narazíte na turisty a v obchodech se musíte tlačit s miliony lidí. Brighton má ovšem taky spoustu turistů, ale tam mi to prostě nepřišlo tak "hektické".
Do městečka náš autobus dorazil zhruba kolem desáté hodiny dopoledne a jako první věc jsme se všichni rozběhli na pláž, kde byl také měli pár minut rozchod, než jsme se přesunuli do Sealife. Moře, bylo sice studené, ale to nikomu nezabránilo v tom, aby do něj alespoň po kotníky vlezl. Na řadu přišly tisíce fotek s Brighton Pier nebo Brighton Eye za zády. Poté nás už průvodkyně odvedla do mořského světa, od kterého jsem popravdě čekala něco více, ale i tak to byla krása.
Jako první věc co se v Sealife konala hned po vstupu bylo, že vás po skupinkách fotili a poté jste si na fotku mohli vybrat vlastní pozadí, ale popravdě zaplatit £20 za fotku většině přišlo ulítlé a tak myslím, že si jí od nás ani nikdo nezakoupil. Uvnitř to bylo nádherné, jenomže se tam celkem dost špatně fotilo. Ovšem z čeho byla celá naše skupinka asi nejvíce nadšená byl takový ten tunel, kde vidíte nad sebou plavat ryby, želvy i žraloky.
Po návštěvě Sealife jsme se pomalu přesunuli na nádherně upravený trávník Royal Pavilion, kde si většina z nás snědla oběd, připravený našima náhradními rodinami, a přitom jsme pokračovali v poslouchání výkladu o této budově. Přiznám se, že já se moc výkladu nevěnovala a místo toho jsem pozorovala brity, kteří se vyhřívali na zářijovém slunci.
Pokračovali jsme na hlavní třídu Brightonu, kde se pomalu začali ukazovat nákupní střediska. Takže hned jakmile jsme dostali další rozchod (nebyl zrovna moc dlouhý v poměru s tolika obchody) všichni se rozběhli do středisek, restaurací, potravin nebo turistických obchodů. Já s kamarádkami jsem zamířila znovu do Primarku (nesuďte mě), kde zůstala znovu část mé peněženky a poté jsme navštívili obchod s názvem "99 pence", kde opravdu bylo vše za pouhých 99 pencí a tak není divu, že i tam zůstala většina našich peněz. Nemohla chybět typická návštěva knihkupectví!
A poslední zastávka naší návštěvy v Brightonu bylo molo Brighton Pier, které považuji za nejkrásnější místo, které jsem dosud navštívila. Uprostřed mola (no na bližším středu), je velká herna, ve které se teda nesmělo fotit (ugh). Ale myslím, že si to dokážete sami představit - hrozně moc automatů s plyšáky a taky různé herní automaty. Po přesunutí kousek dál, jsme nalezli část herny určené starším 18 let. Také venku naleznete různé kolotoče, photobooth a další zábavné věci.
Odjezd z městečka se stal skutečností a my už mířili na Beachy Head. Já jsem tušila, že nahoře mě bude čekat krása, ale to co jsem viděla nedokážu vlastně ani popsat. Bylo to ... ne, prostě to nedokážu popsat, ale snad vám alespoň fotku trochu dokážou přiblížit co jsem viděla.
Před tím, než jsme se vrátili zpátky do Londýna k rodinám, jsme se zajeli na chvíli podívat do blízkého města Eastbourne. Někteří si odběhli na toaletu, druzí běželi fotit profilové fotky na sociální sítě a takový looser jako já si povídal s rybáři.
TO BE CONTINUED...
Žádné komentáře:
Okomentovat